Jedním z nejvýznamnějších oborů lidské činnosti bylo údajně, již od svého vzniku, kovářství. Kovárna dříve stávala téměř v každé vesnici. Kromě práce s kovem patřilo k povinnostem kovářů především kování dobytka používaného na vesnici k zajištění zemědělských prací.
Písemné záznamy o kovárně v Předboji je možné nalézt v gruntovní knize, jejíž záznamy začínají ve třicátých letech 18. století. Ze zápisu vyplývá, že tehdy byla v Předboji „hospoda a kovárna předbojská Václava Horáka“. Ten převzal kovárnu po svém otci a musel se zavázat, že bude, tak jako jeho otec, obstarávat kovářskou práci nejen pro dvůr v Předboji, ale i pro dvory v Panenských Břežanech a v Bořanovicích, kde v té době kovárny nebyly. Kovárna tehdy zřejmě stávala v dnešní ulici Ke Tvrzi v bezprostřední blízkosti předbojského dvora (dnes Yard Resort).
Novou kovárnu nechal postavit v roce 1922 na rozcestí dnešních ulic Hlavní a Kojetická, naproti kapličce, František Fanta (pozdější starosta Předboje). Jako zajímavost možno uvést, že Fanta vlastnil kromě kovárny také hospodu. Ta byla v ulici Hlavní v č. 61. Kovárnu Fanta nejprve pronajímal, ale koncem třicátých let minulého století ji prodal kováři Josefu Stiborovi, který přišel do Předboje ze Sudoměře a na pozemku vedle kovárny si postavil rodinný dům, do něhož se s rodinou přestěhoval v roce 1938. V té době bylo již mnoho kováren v okolí zrušeno a tak zemědělci z okolních vesnic využívali v případě potřeby právě kovárnu v Předboji. Kovárnu provozoval kovář Stibor nepřetržitě až do roku 1959, v roce 1960 byla po jeho smrti zrušena. Budova kovárny zde stojí dodnes v nezměněné podobě a je součástí rodinného domu č. 69 v Kojetické ulici.
Jitka Paděrová, kronikářka
Bývalá kovárna v č.p. 69 (foto: jipa)
Zdroje: Studie PhDr. Karin Pátrové, historičky Oblastního muzea Praha-východ v Brandýse n/L-St. Boleslavi uveřejněná v historickém sborníku pražského okolí s názvem Studie a zprávy č. 2/2012 a rodina kováře Josefa Stibora